Reportáže

Většinová část účastníků byla z řad dětí, které výborně vede a připravuje Jarda Horský. Jsme rádi, že máme mezi sebou členy nové a rádi bychom  se setkali i se staršími členy SEBU, proto neváhejte, využijte možnosti tréninků, či přijďte pomoci s údržbou cvičiště, stačí se domluvit telefonicky s Danem.

K akci samotné – měli jsme opět možnost vyzkoušet střelbu v různých typech terénů i na různé vzdálenosti. Nakonec nás ale špatné počasí přemohlo – za silného větru a deště byly vystříleny poslední šípy na 100 metrů a potom už jsme jen pelášili do aut a domů uschnout. Naštěstí nejsme z cukru, takže bojovný duch opět zvítězil.

Den po střeleckém klání dětí nastaly souboje dospělých střelců – Sojčí pírko. I dospělí a zkušení střelci se utkali ve stejných disciplínách, jako den předtím děti. I ti se dobře bavili při jednoznačném zhodnocení svých střeleckých dovedností a našli svoje rezervy a možnosti zlepšení. Naši tradiční soutěž vyhrála, také skoro již tradičně, Lenka Česká a tak to byla zrovna ona, kdo mohl nad hlavou poprvé zvednout novou, putovní, trofej Sojčího pírka.

Podzimní dny často lukostřelcům často nepřejí, o to více si ceníme chvil, kdy se můžeme setkat a třeba i porovnat naše střelecké umění, které jsme celý rok zdokonalovali. Novou možností takové soutěže je i Stračí pírko, soutěž pro děti do 15 let. Letošní první ročník byl sice poněkud komorní, což je i vzhledem k lockdownu a situaci kolem C 19 pochopitelné, ale o to víc jsme si ho vychutnali. Střelecké soutěže, především parkur, dětem jasně ukázaly jejich rezervy a další možnosti, v čem se zlepšovat.

Odpoledne jsme zakončili táborákem a opečenými buřty. Už teď víme, že tuto akci zopakujeme i příští rok a s větším počtem dětí.

Listopadové, pošmourné ráno nás neodradilo, proto jsme v hojném počtu odjeli vyslat poslední podzimní šíp přes řeku Berounku a s ním i naše tajná přání a nejhlubší myšlenky. Cestu k Čertově skále jsme si zpestřovali střílením na různě vzdálené terče umístěné v terénu, vzhledem k tomu, že nás bylo opravdu hodně, rozdělili jsme se na dvě menší samostatné skupiny, abychom si mohli lépe a v klidu zastřílet.

Z Čertovy skály jsme odešli na nedaleké pláně, kde se skupiny střídaly ve střelbě na dlouhé vzdálenosti a na kolečka vyhazovaná do vzduchu. Na závěr jsme se rozloučili s rokem 2021 několika salvami do vzduchu.

Každý rok pořádá Spolek evropských bojových umění tábor pro malé i větší lučištníky. Zatímco v minulém roce jsme u Orlické přehrady ve Vystrkově zažívali alternativní realitu útěku českých letců z vězení v 50. letech, letos jsme se ve spolupráci s časoprostorovou agenturou seznámili s méně známými historickými postavami, které ovlivnily i naši historii. Jako poctu Magdaleně Dobromile Rettigové se všechny tři týmy utkaly v soutěži, kdo uvaří podle předem daného receptu za hodinu nejlepší večeři. Jako připomenutí Chlebíčkové aféry a osobnosti generála Eliáše se děti seznámily s nebezpečnými účinky jedovatých rostlin, hub a prvků ve svém okolí, aby se mohly vyvarovat případné otravě. Děti také podnikly dobrodružné putování do Dánska s princeznou Markétou, budoucí královnou Dagmar, manželkou krále Waldemara a dobrou královnou Annou Lucemburskou, manželkou krále Richarda II. Plantageneta.  Také se naučily hrát na hudební sklenice spolu se skladatelem Ch. W. Glückem a poučily se o dárcovství krve s prof. MUDr. Janem Jánským. Kromě celotáborové hry mohli všichni zájemci uspět při zkoušce Pána šípu, která vyžaduje nejen střelecké dovednosti, ale i fyzickou zdatnost a silnou vůli.  Přestože nám letos počasí moc nepřálo, užili jsme si koupání v přehradě, výpravy do lesa i táboráky tak, jak to na správném táboře má být.

[Fotogalerie]

I v letošním roce bude pokračovat celoroční lukostřelecká soutěž pro členy spolku – Velesův pohár. Registrovat se můžete v Supersaasu (v kalendáři přejděte na poslední víkend v únoru). Soutěž bude zahájena v březnu, proto neváhejte a přihlaste se včas.

Za organizační tým vám přejeme pevnou ruku a jistou mušku! 🙂

Dnešní lukostřelecká akce by se mohla alternativně jmenovat Velký bedlový den. Při našem putování a střílení kolem Berounky jsme potkávali obrovské množství velkých hub a někteří lukostřelci (lukostřelkyně) zaostávali za družstvem, protože je tam prostě nemohli (nemohly) nechat.

Nesli jsme s sebou dva přenosné terče a v různých terénních podmínkách jsme se je snažili zasahovat. Děti si počítaly i zásahy kamenů a hlíny kolem terčů, protože ne vždy jejich šípy zasáhly cíl. Nikdo dnes ale nesoutěžil, jen jsme si užívali dobrou společnost a krásnou přírodu.

Na louce na kopci na nás čekala dálková střelba na 100 a 70 metrů – v jednom směru proti větru a ve druhém po větru – a také střelba na kotouče vystřelované do vzduchu. Do kotoučů se nejlépe trefoval vítr, ale našlo si je i pár šípů.

Akci jsme zakončili rituální střelbou na Čertovce a cestou zpátky útokem na bedly.

[Fotogalerie]

I uprostřed bláznivé doby se dá najít chvilka klidu a pohody, kterou jsme si užili na 12. ročníku soutěže Sojčí pírko. Soutěž je zvláštní tím, že je neveřejná a hlavní organizátor účastníky vybírá a zve sám. Můžeme ovšem potvrdit, že ne proto, aby to měl lehčí – všichni jsme se snažili a většinou jsme i se svými výkony byli spokojeni, přestože vítěz mohl být jen jeden.

Stává se již téměř tradicí, že nejlepších výsledků dosahuje Lenka Česká, která i letos zvítězila ve většině disciplín a získala tak celkové prvenství, k čemuž jí srdečně blahopřejeme.

Začínají se však prosazovat i mladé talenty, které nám dospělým pěkně šlapou na paty. Nás to těší, protože mladí lidé jsou budoucnost.

[Výsledky disciplín]

[Fotogalerie]

Ahoj lukostřelci,

12. 9. se část z nás konkrétně já, Láďa a Barča zúčastnila soutěže v Manětíně. Vyšlo nám krásné počasí a hub bylo zase tuny.

Tentokrát byl kvůli koroně omezený počet účastníků a na zahájení a závěr soutěže jsme museli mít všichni roušky, ale byli jsme rádi, že nám soutěž alespoň nezrušili. Letos to byla moje první. Je to škoda chtěli jsme jezdit hodně, ale ne všechno se dá naplánovat a na jaře byla většina soutěží zrušených.

Na trať jsme se vydali v menších skupinkách konkrétně maximálně po pěti lidech a tak jsme k nám přibrali ještě Ali s malým Vojtou a měli jsme plno. Za mě se mi nejvíc líbily 3D terče, ale celkově se soutěž vydařila. Být to ještě o trochu lepší, tak jsem skončila na bedně. Takhle alespoň krásné bramborové místo. To Barča dopadla ve své kategorii dorost lépe. Vyšvihla se dokonce na druhé místo, takže velká gratulace. Láďa musel mezi muži odolávat velké konkurenci jako je například Mlčoch, ale i tak se neměl za co stydět.

My už se zase těšíme na další soutěž. Snad jich bude příští rok více. =)

Mějte se krásně, Péťa

[Fotogalerie]