Kdo se zúčastnil: Veronika, Petra, Láďa, Jarda, Dana, Aleš, Bob.
Náš výlet do Jeseníků začal už ve středu v pět hodin. Vyrazili jsme směr Hradec Králové. Cestou jsme nabrali Jardu v Praze. Řídil Láďa, bral svoje auto, protože rovnou z Rejvízu jel do Itálie na konferenci. My s Jardou jeli jako pasažéři, kteří měli být hodní a do ničeho nekecat, no to mně jde špatně, ale cestou mě nikde nevysadili, takže asi dobrý.
Dorazili jsme kolem 22 hodiny a Pepa – táta Pavla Halamíčka – už na nás s nastartovaným autem a vřelým úsměvem čekal. Jako předjezdec nás dovedl k chatce, kde jsme se ubytovali. V noci jsme nic neviděli, ale ráno pohled na celý Rejvíz stál za to. Lepší místo na Rejvízu není. První den jsme si dali pochod k Zlatýmu Chlumu a Čertovým kamenům a zpět přes Rašelinové jezírko. Skulila jsem se před chatku na karimatku jako špalek. Další den jsme si vyrazili do Zlatých hor – kolem mlýnů a návštěvou poutního kostela Pany Marie Pomocné. To už jsem měla na noze puchýř a byla ráda, že se další den střílí a já už nikam nemusím chodit.
Večer dorazila další část naší skupiny – Bob a Dana s Alešem. Takže nás bylo sedm ve skupině – prostě nejlepší skupina.
Soutěž začala ráno kolem 10. hodiny a měla 9 částí. Největší tahák byli vlci – Pavel s tátou vymysleli ze sekačky takovou atrakci, co tahá molitany – jako vlky po trávě v dost velký rychlosti. Prostě musíte to vidět – pojeďte za rok. Bylo teplo, ale soutěžili jsme jak o život. Hod nožem, sekyrou bylo dost nad mé možnosti. Rychlostřelba a soustřel byly lepší. A jako výsledek první z žen byla Petruš a já jí na třetím místě z žen šlapu na paty – konečně se mi to povedlo. Zkoukla jsem výsledky na facebooku a prý jsou i na lukostřelci. Pavel s rodinou se o nás moc pěkně starali.
Poslední den naší akce byl výlet z Karlovyi Studánky na Ovčárnu podél říčky Opavy a zpět autobusem. Pak už nás Aleš odvezl bezpečně do Kladna a krásný výlet byl za námi.
Veronika
