Bezmála třicetiletou tradici má Spolek evropských bojových umění, který od roku 2001 sídlí poblíž kladenského zimního stadionu. Za tu dobu jím prošly stovky lukostřelců, šermířů či vrhačů. V posledních letech ale zájemců ubývá, a to chce kondotiér Milan Babuka, jeden ze zakladatelů klubu, změnit.

„Náš spolek prošel mnoha změnami. Byly doby, kdy jsme měli 130 registrovaných členů a trénovali jsme prakticky denně. Jenže časy se mění a zájemců ubývá. Jednak se o nás moc neví, a také dnes lidi již nemají takový zájem o tradice a odkazy předků. V současné době je preferován prožitek a také realizace v soutěžích – a to se snažíme i nabízet. Máme i dětský lukostřelecký oddíl a pořádáme i tematické letní tábory. Děti, které se dnes sportu věnují, mají na výběr z mnoha aktivit, a tak co půl roku přecházejí z klubu do klubu, ukážou se na pár trénincích, a pak už je většinou nevidíme,“ mrzí Milana Babuku, který ale zároveň podotýká, že jeho klub má co nabídnout jak mládeži, tak i dospělým a seniorům.

„Ideálem našeho spolku je jednak všestranný rozvoj našich členů v lukostřelbě, obranných technikách nebo vrhačských disciplínách a jednak jejich osobní rozvoj, posílení odvahy, trpělivosti, vůle a dalších ušlechtilých vlastností,“ vypočítává Babuka, jenž se v současnosti potýká s nestabilní členskou základnou.

„Chceme základnu stabilizovat. V současnosti do klubu pravidelně dochází kolem 40 lidí napříč generacemi. Trénují u nás jednotlivci, ale i rodiny nebo skupiny přátel. Letos nám navíc uškodila koronavirová pandemie, která paralyzovala veškeré aktivity v době, kdy se nám po zimní přestávce základna rozšiřuje,“ říká Babuka. V současnosti jeho spolek trénuje na cvičišti vedle sauny poblíž zimního stadionu dvakrát týdně – v úterý a ve čtvrtek. Areál, který město spolku pronajímá od roku 2001, disponuje stanovištěm pro šerm, hod nožem, sekerou a oštěpem a dvěma velkými lukostřeleckými stanovišti s 10 posty.

„Co se týká lukostřelby, neděláme sportovní formu, jak ji lidé možná znají z televize, ale instinktivní, bojovou. Není to nijak finančně náročné a náš areál je pro tyto potřeby dostatečný. Příležitostně chodíme také do terénu, a to jak s dětmi, které učíme zhruba od sedmi let, tak s dospělými,“ říká Babuka, jehož klub v minulosti pořádal lukostřelecká mistrovství republiky a rád by na tuto tradici zase navázal. „Mistrovství pořádaná naším spolkem se postupně rozšiřovala a stala se putovními. Z celostátních soutěží se staly mezinárodní, ale jak se lukostřelba rozšiřovala, tak se i tříštila, protože neexistuje žádný zastřešující svaz, a tak si dnes zájmové skupiny pořádají vlastní soutěže po svém. Byli bychom rádi, kdyby se soutěže vrátily k původní myšlence instinktivní lukostřelby, na principech bojového a loveckého využití. To znamená střelbu za ztížených podmínek, ve stresu, a také na pohyblivé terče, kde je krom přesnosti důležitá také rychlost. Střelba na kyvadlo, nahazované terče, za snížené viditelnosti… Výrazným prvkem je i skupinová střelba ve formacích. Ta škála je velmi pestrá a my bychom tento formát rádi i nadále realizovali. V současnosti konstruujeme nová zařízení pro pohyblivé terče,“ popisuje kondotiér kladenského spolku.

Není to ale jen lukostřelba, která utváří identitu Spolku evropských bojových umění. Neméně podstatná je pro klub také výuka sebeobrany. „Dříve se hodně dělal šerm, ale dnes je problém sehnat zájemce. Naučit se umění šermu je náročné nejen fyzicky, ale i psychicky. Občas se nějaký zájemce najde, chvíli se učí, ale většinou nevydrží,“ přiznává Babuka. „V dnešní době vyučujeme zejména sebeobranu s praktickým využitím. Způsoby sebeobrany jsou různé, ať už pro mladší nebo pro starší. Učíme je bránit se s použitím různě dlouhých holí, holýma rukama formou zápasu a úderových technik. Součástí cvičení jsou i techniky hodu nožem nebo sekyrou, ve kterých se pořádají i soutěže. Jsou to všechno bojová umění evropského charakteru inspirovaná starými školami. Část technik pochází z dodnes praktikovaných stylů. Například z Francie, z Anglie – bartitsu, ze Španělska (Kanárských ostrovů) – palo i mano, z venezuelské garote, nebo z portugalského jogo do pau.“

Krom tréninků a účasti v soutěžích se členové spolku realizují na předváděcích akcích, ačkoli už zdaleka ne tak často jako v minulosti. „Dnes moc lidí, kteří by chtěli předvádět to, co umí, nemáme. Nadšenců, kteří sport propagují, rozvíjí a táhnou kupředu, už je málo, většina jsou spíš jen uživatelé. Exhibice ale pořád ještě děláme. Pravidelně jsme zváni do pražských zámeckých zahrad, děláme akce pro děti a zvládneme i firemní teambuildingy,“ dodává Babuka závěrem.

Spolek evropských bojových umění nevzpomíná jen na časy, které má za sebou, nabízí všem zájemcům možnosti nevšedních zážitků a dovedností. Milan Babuka se nevzdává, věří, že jeho volání vyslyší co nejvíce případných zájemců. Spolek je rád přivítá.

___________________________________

Spolek evropských bojových umění byl založen v roce 1993. Základní myšlenkou je přenést umění našich předků do současné doby. Spolek obnovuje a oživuje evropské způsoby boje a výcviku od raného období do 19. století včetně a dále je rozvíjí. Kromě toho pořádá semináře, exhibiční akce, soutěže a letní dětský tábor.

Ideálem spolku je vychovat všestranného bojovníka, který ovládá co nejvíce z vyučovaného umění. Pokročilí členové vyučují ve svém volném čase nováčky. Spolek svým členům nabízí téměř rodinné zázemí, sportovní a duševní vyžití, a především kontakt s dalšími podobně smýšlejícími lidmi.

Cvičiště spolku se nachází u kladenského zimního stadionu. Je zde vhodné zázemí pro výuku všech druhů boje, včetně kuchyňky a sociálního zařízení. Klub areál využívá také pro pořádání společenských akcí.

Pro více informací navštivte webové stránky www.sebu.cz nebo pište na e-mailovou adresu: sebu@sebu.cz.

[Zdroj: www.samk.cz]

Kategorie: Reportáže