Rozvíjení kombinovaných technik

SEBUbálek pro ty, které trénink dostatečně nevyčerpal

V průběhu všech dní bylo možno rozvíjet i své lukostřelcké dovednosti

Letošní jarní seminář S.E.B.U., tentokrát ve znamení boje s dlouhou holí, proběhl v příjemném prostředí křivoklátských lesů nedaleko hradů Točník a Žebrák. Rozsáhlý areál poskytoval dostatek prostoru pro současnou výuku technik kontaktního boje a lukostřelby. Bylo to třeba. Díky otevření semináře i pro nečleny S.E.B.U. přesáhl počet zúčastněných tři desítky, což sice mělo zvýšené nároky na vyučující, ale sama výuka tím nijak neutrpěla, jak dokazovaly vyčerpané tváře mnoha zúčastněných při závěrečném loučení. Tréninkové hodiny byly přesně takové jaké mají být: Naplněné informacemi, praktickými ukázkami, ale především zažíváním si předvedených praktik do krve. První hodiny se věnovaly vůbec základům pohybové koordinace. Co bylo pro starší členy S.E.B.U. pouhým opakováním či připomenutím zažitých znalostí, bylo nováčkům a nečlenům intenzivní výukou, která se jim před samotným chopením se zbraně pokusila vysvětlit součinnost dolních a horních partií těla v boji. Následovaly jednoduché útoky a obrany již s holí v ruce. První otlučené prsty. Po alespoň základním ovládnutí zbraně v klasickém a mečovém držení hole, jsme v druhé polovině druhého dne přistoupili k přenosům, bodům a složitějším pohybovým kombinacím. A závěr byl věnován odhozům, smykům a jiným praktikám vhodným především v prvních fázích kontaktu, stejně jako odhadnutí našeho soupeře a jeho bojového stylu. Seminář ukončil každý z nás závěrečnou zkouškou ve formě složení vlastního exhibičního souboje s vybraným partnerem s využitím naučených praktik. Vskutku bylo se na co dívat. Příjemně mě překvapila kreativita mnoha z těch, kteří na semináři drželi hůl poprvé v ruce. I to dokazuje přínos těch třech vyčerpávajících dnů. Stejně tak doprovodný lukostřelecký program pod patronací "Indiána" Ládi Káchy byl pestřejší a lákavější než běžné lukostřelecké tréninky. Střídaly se vzdálenosti, terče (k dispozici byly mimo klasických kruhových terčů i figuríny lišky, lidských postav a… ehm žárovky) ale i osvětlení. Noční lukostřelba na mizivě osvětlenou protivníkovu siluetu, byla pro mnohé první podobnou zkušeností. A tak myslím, že většina zúčastněných sdílí podobný názor jako já. Jsem fakt unavenej, ale stálo to za to a škoda, že to netrvalo déle.

D.Mach

Po kliknutí na náhled se Vám fotografie zobrazí v plné velikosti.
Více fotografií naleznete v GALERII